andulka

19. listopadu 2010 v 18:30 | Petr |  Andulka
V Austrálii žijí jen zelené andulky. Zcela zřídka se ve velkých hejnech normálně zbarvených andulek setkáme s andulkou žlutou nebo modrou. Šance na přežití těchto jedinců jsou nepatrné, neboť bez krycího zeleného zbarvení se velmi brzy stanou oběťmi dravců. Přesně vzato není zelená samostatná barva, ale zelená se skládá ze dvou komponentů. Každý, kdo ve škole jednou míchal různé barvy do vody, ví, že ze žluté a modré barvy je barva zelená. Podobně je tomu i v přírodě., jen je to trochu komplikovanější než na paletě barev.
*Jak příroda míchá barvy:
Zcela jednoduše řečeno: Existují dědičné dispozice pro modrý nebo žlutý faktor. Pokud se vyskytnou oba faktory zároveň, jako je to běžné, máme zeleného ptáka. Pokud jeden faktor vypadne, je pták žlutý, nebo modrý.
Zelené andulky mají v centrální části peří tmavá barevná tělíska a ve vnější vrstvě žlutá. Modrým andulkám chybí žlutý barevný pigment - modré zbarvení potom vzniká díky lomu světla, žlutým zase chybějí barevná tmavá tělíska a bílým obojí.
Tímto jednoduchým pravidlem lze objasnit nejen všechny barevné odstíny, ale i barvu strak. Barvy se vždy omezí modrou, žlutou, zelenou a bílou. Červenou nelze očekávat, i když mnozí ctižádostiví chovatelé o tom sní. Každé andulce je zcela lhostejné, jakou barvu má její partner. Pro chovatele má však velký význam spojovat zvířata tak, aby výsledkem jeho chovu byla určitá očekávaná barva peří.
Kdo chce mít takové výsledky, musí se zabývat pravidly genetiky. O této problematice pojednávají různé odborné knihy.
*Barevné variety a jiné mutace:
Z mnoha příkladů z přírody a chovu je známé, že při rozmnožování se opakovaně objevují odchylky v barvě peří a v kresbě. První známou barevnou varietou u andulek byla žlutá andulka, která vznikla v Belgii v roce 1872.
Kromě toho vznikaly také mutace, které měnily tvar peří. Existují chocholaté andulky, jimž peří na hlavě roste do všech směrů a vytváří správnou ,,koňskou kštici", jiné andulky mají abnormálně dlouhé peří. U těchto chovatelských výstřelků je však sporné, zda již neznamenají příliš velký krok stranou od přirozeného stavu.

Andulka vlnkovaná

(Melopsittacus undulatus)

Třída:Ptáci
Řád:papoušci (Psittaciformes)
Čeleď:papouškovití (Psittacidae)
Druh:Andulka vlnkovaná (Melopsittacus undulatus)
Výskyt:Austrálie
Velikost:asi 22 cm (včetně ocasu)
Hmotnost:30 - 40 g
Počet vajec:4 - 6
Hnízdění:18 dnů, 2x - 3x ročně
Potrava:krmivo pro drobné exoty + ovoce a zelenina
Andulka vlnkovaná
Andulka vlnkovaná je jednoznačně nejoblíbenější exotický pták. Jejím chovem začínal téměř každý z nás. Její popularita ovšem neklesla ani dnes a nechybí ani u řady zkušených chovatelů. Přírodní zbarvení je zelené. Mnohaletým chovem však byla vyšlechtěna spousta barevných mutací.
Stále častěji se objevují i výstavní andulky vlnkované (někdy i chocholaté), které jsou mnohem větší než obyčejné a v dnešní době jsou předmětem spousty výstav po celé ČR.
Andulka vlnkovaná nemohla chybět ani v mých chovatelských počátcích a byla i prvním druhem, který se mi podařil úspěšně odchovat. Šlo o modrý pár zakoupený napodzim. Těšil jsem se, až přijde jaro a umístím je do zahradní voliéry, kam přidám i hnízdní budku. Zimní období přečkaly v klasické andulářské kleci s výsuvným dnem, dvěma krmítky a napáječkou. V konzumaci krmiv nebyly andulky vybíravé a zimní měsíce plynuly. S postupným příchodem jara se začala projevovat jejich vysoká rozmnožovací schopnost. Pár se pářil, samice snášela, seděla, krmila mladé. Sameček mezitím krmil samici, ale i mladé v budce. Po vylétnutí andulčat, následovala okamžitě snůška druhá a po ní hned třetí. Po té jsem budku raději odstranil, aby nedošlo k přílišnému vyčerpání páru. V době krmení mláďat jsem krmnou dávku obohatil o vaječnou míchanici a namočený rohlík posypaný přípravkem ROBORAN pro exoty.
V současné době chovám již 5 párů těchto australských "vrabců", v různých barvách. Přes léto se proletují ve smíšené venkovní voliéře spolu s korelami a po zemi pobíhajícími čínskými křepelkami.
Andulka vlnkovaná
(Melopsittacus undulatus)
Čeleď: Papouškovití (Psittacidae) Podčeleď: Papoušci
Slovenský název: Papagájec vlnkovaný
Německý název: Wellensittich
Anglický název: Budgerigar
Ve volné přírodě:
Celé území Austrálie.
Popis:
Zadní část hlavy, krk, horní záda a křídla má bledě hnědá s černými a žlutými pruhy. Spodní záda, kostřec a vrchní krovky ocasní jsou jasně zelené. Čelo, hrdlo a lícní partie žluté, péra ne lících modrá. Přes hrdlo řada černých lícních skvrn. Spodní krovky křídelní jsou zelené, krovky ruční bledě modré, letky ruční a loketní zelené se žlutými konci. Střední ocasní pera jsou tmavě modrá, ostatní zelenomodrá se žlutou skvrnou uprostřed. Zobák je olivově šedý,ozobí modré, běhák šedomodrý a duhovka bílá.
Samice je podobná samečkovi. Ozobí má bělavě modré mimo dobu hnízdění, v období hnízdění hnědavé.
Jsou tmavší než dospělí. Duhovka je tmavá. Vlnkování přechází přes čelo až k ozobí.
Délka dospělého ptáka: 21cm
Křídlo: 10cm
Ocas: 10cm
Chov:
Tento papoušek je na většině oblastí výskytu hojný. Ve velkém množství však přelétá podle podmínek, zejména dostupnosti vody. Let je rychlý, trhavý s častými zněmami směru. Při letu se ozývá příjemným trylkováním. Při hledání potravy často hlasitě štěbetají.
Andulka se jako nenáročný papoušek brzy po svém objevení stala běžným papouškem v chovech v zajetí. Poprvé byla dovezena do Evropy v roce 1840 Gouldem. Brzy se její dovoz stal komerční záležitostí, dováželi se statisíce ptáků. Protože docházelo během cesty k obrovským ztrátám, byl počet odchytávaných ptáků nepředstavitelný. To vedlo k zastavení dovozu v roce 1894. to však již bylo v Evropě mnoho velkochovů, které kryly poptávku. Zájem o chov andulek podpořil vznik mutací, které se objevily už v roce 1872. Andulka je společenský pták, kterého můžema chovat v párech nebo ve skupinách. Ve skupině může být lichý samec, ale nikdy samice. Přespočetná samice ruší hnízdění, rozbije snůšku nebo dokonce i zabije mláďata v budce jiných párů.
Přezimování andulek není obtížné, jsou velmi odolné. Snášejí i mrazy -10 až -15°C. Při těchto teplotách je však nutné aby měli tlustá bidle na kterých si mohou schovat nohy do peří. Jinak může docházet k omrzlinám prstů.
Hnízdění:
Na výběr budky není andulka náročná, zahnízdí prakticky v jakékoli budce. Nejčastěji se používá budka 15 x 25 x 15 cm s vletovým otvorem 5 cm, na dně je nutno vytvořit důlek protože některé samice výstelku (piliny) z budky odnášejí a hnízdí na holém dřevě. Při chovu v kolonii je dobré vyvěsit více budek něž je párů aby nedocházelo k potyčkám, budky by měly být ve stejné výšce, protože andulky rády obsazují nejvyšší budky.
Tok samečka je výrazný, obletuje samičku za hlasitého křiku, odlétne na vzdálené bidélko aby se ihned rychle vrátil. Dotýká se trhavými pohyby zobákem samičky a často ji krmí z volátka. Snůška následuje někdy už 3 týdny po vyvěšení budek.
Samice snáší 3 až 12 vajec.
Mláďata se rodí po 18 dnech.
Ptáci nevynášejí trus mláďat z budky, proto je třeba kontrolovat nožky mláďat a měnit a doplňovat výstelku. Po vylíhnutí jsou mláďata holá, růžově červená.
V 7 dnech obrůstají šedobílým chmýřím.
Za 30 - 35 dní opouštějí hnízdo.
Po 15 dnech jsou mláďata zcela samostatná.
Páry necháváme hnízdit 2x až 3x pak odebereme budky. Mladí ptáci pohlavně dospívají ve 3 až 4 měsících, hnízdit je však necháváme až v 10 měsících, aby byl odchov zdravý a silný.
Krmení:
Hlavní potravou andulek jsou semena trav a jiná semena dosažitelná ze země. Příležitostně zalétají na dozrávající pšeničná pole. Při nedostatku vody se slétavají obrovská hejna andulek ke zdrojům vody. Andulky vydrží bez vody dlouhou dobu. Při dlouhotrvajícím suchu však dochází k velkým úhynům.
Andulky krmíme směsí pros, loupaným i neloupaným ovsem. Podáveme v suchém i naklíčeném stavu. Rády berou i zelené krmivo (smetanku, ptačinec), jablko, mrkev, tvrdé bílé pečivo. Při odchovu podáváme krmivo bohaté na bílkoviny (vaječnou míchanici). Voda má být každý den čerstvá. Nutné jsou říční písek a vápník, který podáváme v různé formě (sépie, skořápky, omítka).


ZDROJ : WIKIPEDIA.ORG
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama