Medvěd

19. listopadu 2010 v 19:13 | Petr |  Medvěd
Medvěd lední (označovaný též jako polární medvěd) je největší druh medvěda. V kohoutku měří 1,5 m, délka těla činí 2,5 m. Samci váží 400-600 kg, samice 300-400 kg.
Tento druh medvěda je typický pro severní polární oblasti. Vyskytuje se v Grónsku, na severním pobřeží Severní Ameriky a Asie. Na všech těchto územích je chráněn a jeho lov se kontroluje. V současnosti se odhaduje, že žije asi 40 000 těchto medvědů.
Lední medvědi žijí většinou samotářsky. Po většinu dne hledají potravu, za kterou jsou schopni putovat i několik desítek kilometrů denně. Jsou velmi obratní, silní a mrštní. Dokáží vyšplhat na téměř kolmé kry a dovedou přeskočit až čtyřmetrové díry v ledu. Jsou to také velmi zdatní plavci, nejlepší ze všech medvědů. Plavou rychlostí okolo 10 km/h. Umí se také potápět, pod vodou vydrží až dvě minuty.
Živí se převážně lovem a jejich nejčastější kořistí bývají tuleni. Pro ledního medvěda je snadné vypátrat doupata tuleňů, protože mají velmi dobře vyvinutý čich. Jsou schopni ucítit pach mrtvé velryby i na vzdálenost několika kilometrů a doupata tuleňů najdou, i když jsou více než jeden metr pod sněhem. Své tulení oběti zabíjí jediným mohutným úderem do hlavy. Ze své kořisti zkonzumuje pouze kůži, tuk a vnitřnosti. Během letních měsíců žere dokonce i různé bobule a někdy uloví i nějaké suchozemské savce.
Jako jedna z největších šelem nemá lední mědved na souši svého přirozeného nepřítele. Avšak ve vodě pro něj velké nebezpečí představují mroži, kteří na něj útočí zespodu a kly mu rozpářou břicho. Ještě větší nebezpečí pro něj však představuje kosatka dravá

Rozšíření- Je ostrůvkovitě rozšířen po celé Evropě, severní a střední Asii, na okraji tropického pásma v přední a zadní Indii, a také v Severní Americe.

Prostředí- Obývá arktickou lesotundru, kořoninaté lesy, lesostepi subtropického pásma.

Nejčastěji ho však najdeme na severu v pásmu listnatých a jehličnatých lesů.

Potrava- Je to všežravec. Žere bobule, kořínky, ovoce, výhonky a semena stromů.

Loví větší hmyz, malé a větší obratlovce a nepohrdne ani mršinou či starými odpadky. Jídelníček si někdy také zpříjemní medem divokých včel.

Poznámka- Evropský poddruh označovaný jako medvěd ,,BRTNÍK" dorůstá délky těla 1,7 až 2,2 metru a dosahuje hmotnosti od 140 - 320 kg

V severní Americe se vyskytuje poddruh Ursus arutos midden dorfi - ,,GRIZZLI" - ten dosahuje délky až 3 metry a hmotnosti kolem jedné tuny.
¨
Zajímavosti:

Vzhled a způsob života

Medvěd je naší největší šelmou. Bývá vysoký 90-100 cm a váží 140 - 320 kg. Může mít hnědou, černou i stříbřitě šedou barvu. Působí neohrabaným a nemotorným dojmem, dokáže však velmi rychle běžet, skákat, plavat a vyšplhá na strom až do výšky 4 metrů. Orientuje se zejména sluchem a čichem. Zimu (prosinec - únor) přečkává v brlohu v nepravém zimním spánku - jeho tělesná teplota neklesá a občas vylézá ven, napít se a vyprázdnit.

Žije samotářsky na teritoriu velkém obvykle 50 - 250 km2. Teritorium samce bývá přibližně šestkrát větší než teritorium samice. Přes den odpočívá v brlohu, v noci vyráží za potravou, kterou tvoří lesní plody, zemědělské plodiny, ryby, hmyz a mršiny. V blízkosti samot sbírá ovoce, vybírá včelí med z úlů a příležitostně napadá hospodářská zvířata. Páří se v červenci a srpnu, za jednou medvědicí chodí 2-3 medvědi, kteří však mezi sebou nebojují. Po 7 měsících březosti vrhá medvědice 2-3 mláďata, o která se stará dva roky.

Rozšíření

Medvěd hnědý obývá tundry, horské louky a rozsáhlá lesnatá území v Eurasii a Severní Americe (zejména záp. Kanada a Aljaška). V Evropě i USA byl lidmi vytlačen do horských oblastí. Největší souvislou oblast rozšíření medvěda v Evropě tvoří její severovýchodní část - Rusko, Pobaltí, Skandinávie (37 500 medvědů). Karpatská populace čítá na 8000 kusů a zahrnuje medvědy na Ukrajině, Slovensku, v Polsku a Rumunsku. Balkánská populace (2800 kusů) sahá až do Rakouských a Italských Alp. V Bulharsku žijí další dvě izolované populace medvědů. Známá mezinárodní organizace WWF International - Světový fond na ochranu přírody zařadila medvěda mezi 10 druhů, nejvíce ohrožených na území EU. Na Slovensku žije kolem 700 medvědů, přestože myslivecké statistiky udávají počet víc než dvojnásobný. Úspěšná reintrodukce medvědů z území bývalé Jugoslávie v Pyrenejích ukazuje, že medvěd může obývat i poměrně kulturní krajinu, ovšem za předpokladu, že jej tamější obyvatelé přijmou.

U nás je výskyt medvěda evidován každoročně od r. 1973 v Beskydech, kde bylo opakovaně bylo zaznamenáno jejich přezimování. Objevují se i v severní části Hrubého Jeseníku, v Rychlebských horách a Bílých Karpatech. Medvěd, který v létě 2000 způsobil dvousettisícovou škodu na hospodářském zvířectvu, byl pravděpodobně dříve chován v zajetí.

Je medvěd nebezpečný?

Narozdíl od vlka a rysa, kteří člověka zásadně nenapadají, může být medvěd v určitých situacích nebezpečný. Bylo zjištěno, že evropští medvědi jsou mnohem méně agresivní než medvědi, žijící na východ od Uralu nebo v Severní Americe, přesto občas dochází k útokům medvěda na člověka i ve střední Evropě (např. na Slovensku). Faktory přispívající k růstu agresivity medvěda jsou (s klesajícím stupněm významu) tyto: zranění medvěda, přítomnost mláďat, přítomnost kořisti, překvapení medvěda, medvěd ve svém brlohu, přítomnost psa. Odborníci radí v případech setkání s medvědem nedívat se mu do očí, neutíkat a pomalu se vzdalovat z místa setkání. Pokud vás medvěd sleduje, je dobré odhodit část oděvu nebo jídlo, které máte sebou. Při případném napadení je nezbytné chránit si životně důležité orgány schoulením do klubíčka. Nejmoudřejší však je setkání s medvědem
Medvěd hnědý (Ursus arctos)ZDROJ : WIKIPEDIA.ORG
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama