Nosorožec

19. listopadu 2010 v 19:15 | Petr |  Nosorožec
NOSOROŽCI
V Africe a v Asii dnes sice ještě najdeme pět druhů nosorožců, avšak počet jejich zástupců nepřesahuje pouhých několik tisíc. A přitom vůbec nejde o vymírání vývojově zastaralé linie živočichů, nedostatečně přizpůsobených podnebí, rostlinstvu nebo nástrahám života ve volné přírodě. Nebýt člověka, dařilo by se nosorožcům v jejich přirozeném prostředí skvěle. Člověku a jeho stále dokonalejším zbraním se však nejsou schopni ubránit a zdá se, že jejich vyhynutí je už prakticky nevyhnutelná.
MINULOST NOSOROŽCŮ
V období třetihor, přibližně před 40 miliony lety, se tělesné rozměry zvířat čeledi nosorožcovitých a jim blízkých skupin zvětšily a v některých případech nabyly forem vskutku nebývalých. Některá se podobala koním a nohy měla opatřena třemi prsty. Jiná zase vypadala jako protáhlé válce na čtyřech malých nožkách a postavou připomínala hrochy. Bezpochyby to byla zvířata obojživelná. Byli mezi nimi i živočichové s prapodivnými kly, které jim dodávaly hrůzostrašného vzezření. Asijský Indicotherium (dříve nazývaný Baluchitherium), který vyhynul přibližně před 10 miliony lety, byl vůbec největší samec, jaký kdy existoval. Toto zvíře, vysoké v kohoutku 5 až 6 metrů, se mohlo díky dlouhému krku pohodlně pást na listí rostoucím až 8 metrů vysoko. Muselo vážit kolem 30 tun.Dnešní nosorožci se objevili na počátku čtvrtohorního období (před 2 miliony lety). Výjimkou je nosorožec sumatranský, velmi blízký jedné formě, která existovala už v třetihorách. Byl to nosorožec srstnatý ze zaledněných stepí Evropy a Asie, objevující se na jeskynních kresbách z pravěku, kdy vyhynul. Ostatní žijící nosorožci jsou potomky linie, z níž pocházejí dva druhy asijské a dva africké. Tito potomci asijských a afrických větví prošli na sobě nezávislým vývojem na kontinentech, které nyní obývají.Ještě v osmdesátých letech se z těch druhů nejběžněji vyskytoval nosorožec dlouhorohý, nazývaný též nosorožec černý. Dnes však je v důsledku intenzivního lovu vážně ohrožen. Naštěstí se v posledních letech podle přijatých opatření stavy nosorožců v dobře střežených afrických rezervacích pozvolna zvyšují.
JE ROH AFRODISIAKUM?
Páření nosorožců může trvat až hodinu a během dne se několikrát opakuje. Taková vitalita a možná i sugestivní tvar rohu nejspíš přispěly poměrně nedávno ke vzniku představy, že roh působí jako účinné afrodisiakum, látka podporující pohlavní aktivitu. Přitom se rozborem mnoha odebraných vzorků doposud nikomu nepodařilo potvrdit nic víc, než že obsahuje rohovinu, látku běžně se vyskytující v našich nehtech a vlasech.
Nedávný výzkum potvrdil, že roh nosorožce nejenže nemá žádnou mimořádnou vlastnost, ale že požití rohového prášku může být dokonce příčinou infekčního onemocnění zvaného anthrax.
PŘIROZENÉ PROSTŘEDÍ A EKOLOGIE
Postupné ubývání míst výskytu nosorožce dvourohého v Africe nemá obdoby a lze je označit za katastrofální. Kromě několika málo dočasných výjimek se sním setkáváme už jenom v hlídaných, tj. zcela uzavřených rezervacích. Škody napáchané v osmdesátých letech jsou názorným příkladem naprosté neúčinnosti opatření přijatých na ochranu tohoto zvířete. Nosorožec dvourohý původně zřejmě obýval rozsáhlé africké končiny od Guiney na západ až po Somálsko na východě a odtud v oblouku kolem hustě zalesněných horských masivů na území Zairu až k mysu Dobré naděje. Šíření jeho populací severním směrem bránil nejspíš Sahel, pás stepí a savan na jižním okraji Sahary
ZDROJ : WIKIPEDIA.ORG
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pepa pepa | E-mail | Web | 11. prosince 2011 v 12:21 | Reagovat

dekuji moc mi to pomohlo

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama