Únor 2011

Tygr

2. února 2011 v 16:34 | Petr |  Tygr
Tygr je jedna z největších kočkovitých šelem. Tygr žije samotářsky ve svém teritoriu, které si označí. Samec ve svém teritoriu nestrpí druhého samce, ale samice ano.
Samice je březí 14 - 16 týdnu a v doupěti nebo pelechu se rodí 2 - 4 mláďata. Pelech je chráněný, vystlaný měkkým materiálem. Už ve věku půl roku se mláďat se svou matkou vydají na lov, ale osamostatní se až za další 2 - 4 roky.
Tygři se živí jinými zvířaty. Např. prasaty, jeleny, ale nepohrdne ani menšími kočkovitými šelmami. Někdy si slupne hrabavého ptáka, nebo rybu. Vody se nebojí a dokonce ji vyhledává.
Tygři patří mezi ohrožené druhy, protože lidé ničí prostředí, ve kterém žijí a tygři nemají tolik prostoru pro lov. Další nebezpečí představuje nelegální lov tygrů, jenž taky bohužel přispěl k vymírání tygrů.

Tygr ussurijský
Tato krásná kočkovitá šelma je ve volné přírodě velmi vzácná. V zajetí se vyskytuje více těchto tygrů, než ve volné přírodě.
Teritoria, která obývá tygr ussurijský mohou být až 3 000 km2 velká. Obvykle se v nich dělí samec se dvěmi samicemi, ale druhého samce tak nesnese. Teritorium označuje močí. Samice jsou více tolerantnější, než samci.
Doba páření není přesně daná a mohou se tedy pářit po celý rok. Po 95 - 112 dnech březosti rodí samice 2 - 4 mláďata. Až ve dvou týdnech otevřou oči a ve stejné době jim začnou růst zuby. Když jsou jim 2 měsíce, poprvé opustí svůj úkryt. V 5 - 6 měsících je matka bere s sebou na lov. Stále sají mateřské mléko, ale jí už i pevnou stravu. Když jsou mláďata asi rok stará,vydávají se poprvé sami na lov. Matka je s mláďaty až do doby jejich pohlavní dospělosti (tj. 3- 5 let).
Na lovu stráví tygr mnoho času. Jen jeden z deseti pokusů se jim vydaří. Za svou kořistí se plazí. Malá zvířata zabijí prokousnutím hrdla. Větší stáhne k zemi a pak jim překousne šíji. Po usmrcení přesune svou kořist do svého úkrytu, který se nachází nejčastěji u vody. Kořist žere v leže a přidržuje si ji tlapkami. Specializují se na lov velkých kopytníků, ale v případě nouze loví i ryby, žáby, želvy, ptáky, myši, ale nepohrdne ani různými plody.
Vyskytuje se na východě Rusku, nebo v severní Číně. V oblastech, kde žije je většinu roku sníh. Je velmi ohrožený a počet tygrů je odhadován na pouhých 300 jedinců.
Dožívá se asi 15 let. Samci měří 2,7 - 3,8 metru. Samice jsou o něco menší. Aktivní jsou hlavně v noci. Váží 250 - 280 kilogramů a v kohoutku měří 105 - 110 centimetrů.
Jeho drápy jsou zatažitelné. Při běhu a odpočinku zůstávají schované, ale když útočí, drápy vysune.
Jeho uši jsou velice malé. Vidí barevně a v noci 5 x lépe než člověk.
Tygr je velice mohutný a silný. Může také přenášet těžkou kořist, na kterou by bylo potřeba 5 mužů.
Tygr musí denně sníst 9 -10 kg potravy, protože žije v chladném podnebí. Nejvyšší zaznamenaná hmotnost tygra ussurijského byla 384 kg.
V zimě je srst tygra zbarvena žlutavě. Odpovídá tak zasněžené tajze. V létě je červenooranžová.
Jelikož jsou v oblasti, ve které žije nízké teploty (až - 45°C), jeho srst je delší a hustší než u tygrů, kteří žijí v teplých oblastech.
Tygr ussurijský je mnohem větší, než tygr bengálský.

Tygr bengálský
Tyto kočkovitá šelma žije samotářsky a loví většinou v noci. Své teritorium si označuje močí. Drápy si brousí o kůru stromů. Tyto drápance jsou také značky k označování teritoria. Svou kořist si zatahuje do houštin a přikrývá listím. Později se k ní vrací.
Rozmnožuje se na jaře. Po 15 týdnech březosti vystele samice dobře ukryté doupě svými chlupy a narodí se jí 2 - 4 mláďata. Až po 10 dnech začnou vidět. Narodí se s již pruhovaným kožíškem. 8 týdnů pijí mléko a poté je tygřice zvyká na pevnou stravu. Už v 11 měsících mohou mláďata sama lovit větší zvěř.
Loví většinou v noci. Menším zvířatům zlomí vaz a větším prokousne hrdlo.
Tygr dokáže vyvinout velkou rychlost, ale např. zdravý jelen mu unikne. Loví tedy spíše mladá nebo nemocná zvířata. Jeho kořistí se stávají divoká prasata, žáby, myši, ptáci, ale hlavně gaury (divoký skot).
Má rád vodu a rád plave. Na stromy nikdy neleze.
Od hlavy po ocas měří 2,7 - 3,1 metru, v kohoutku 91 centimetrů a samci váží 180 - 260 kilogramů. Dožívají se 15 let.
Při lovu mu velice slouží tesáky. Jeho předek - tygr šavlozubý - měl velice velké tesáky, které mu velice pomáhaly při lovu. Dnešní tygři( nejen bengálští) nemají tesáky tak velké, ale mají je.
Když tygr začne "řvát", jeho hlas je slyšet až 2 kilometry daleko
Soubor:Panthera tigris amoyensis.jpgZDROJ WIKIPEDIA.ORG

Velryba

2. února 2011 v 16:29 | Petr |  velryba
Velryby
Už 10 milionu let předtím, než se na Zemi objevili první lidé, brázdily velryby oceány. Patří k nejstarším, nejinteligentnejším a největším žijícím živočichům. Jsou půvabné elegantní a většina z nich se chová k člověku přátelsky. Je to pozoruhodná skupina savců, tzv. kytovci, přizpůsobených životu ve vodě. Nemají srst, teplotu jim pomáhá udržovat silná vrstva podkožního tuku. Dělí se na 2 skupiny:ozubené a kosticovce. Do první skupiny patří desítky druhu včetně vorvaňů, delfínů i nebezpečných kosatek, které loví v moři všechno živé. Do druhé skupiny patří například plejtvák obrovský. Živí se drobnými a mikroskopickými mořskými živočichy (plankton), které přecedí v ústech mezi kosticemi, tenkými rohovitými plátky. Všechny velryby se musejí pravidelně vynořovat na hladinu, protože jsou savci a dýchají plícemi vzdušný kyslík. Na rozdíl od ryb plavou před údery ocasu seshora dolů a ne ze strany na stranu. Lidé bezohledným bojem tyto majestátné mořské tvory velmi ohrozili.Už 21 druhů velryb, je zapsáno v Červené knize ohrožených živočichů. Dnes je lov velryb zakázán- v naději, že se jejich populace opět rozrostou.


Vorvaň tuponosý
Z mořských savců se do největších hloubek ponořuje vorvaň tuponosý. Potápí se až 1km pod hladinu a přitom vystačí s dechem až na hodinu. Délka 20m z něj tvoří největší ozubenou velrybu. Zuby má mimořádně dlouhé, až 25cm. Vorvani se živí kalmary, sépiemi a rybami, které žijí v hlubinách u dna moře. V minulosti bylo pro tuk, maso a olej z čelní části hlavy zabito tolik vorvaňů, že jsou dnes velmi vzácní. Vorvaň tuponosý má také neobyčejné čelo. Je vyplněno voskovitou a olejovitou látkou (spermacetem), která nadlehčuje hlavu a pomáhá udržovat vorvaňovi vodorovnou polohu.

Největší mozek
Vorvaň tuponosý má největší mozek ze všech živočichů (více než 9kg).

Plejtvák obrovský
Největší živočich všech dob
Plejtvák obrovský je větší a těžší nežli byli dosud všichni známí dinosauři. Je dlouhý 30m a má hmotnost 120t (stejnou jako asi 2000lidí). Dožívá se až 80 roků. Kůže na jeho hrdle má mnoho podélných brázd. Když tato velryba cedí potravu, kůže na krku se mohutně roztahuje.

Mládě plejtváka
Při narození váží 3tuny a je dlouhé 8 metrů. Mléko od matky saje 7 měsíců, potom se začne živit samotné.


Delfíni
Jedny z nejhravějších stvoření na světě jsou právě delfíni. Tito inteligentní živočichové žijí ve stádech v teplých mořích. Skáčí ve vlnách a často doprovázejí lodě.

Delfín skákavý
Je velmi inteligentní, je vůbec ze všech živočichů nejkrotší a člověku nejpřátelštější. Hejna těchto delfínů mohou mít až 1000 přísloušníků.


Sviňuchy
Sviňucha obecná často doprovází lodě a pronásleduje ryby.

Zuby a kostice
Ozubení kytovci, jako je delfín skákavý, mají desítky ostrých zubů na uchopení velké kořisti (ryb). Bezzubé velryby, např. velryba grónská, mají v ústech hřebenovitě uspořádané rohovinné desky (kostice), kterými cedí z vody velké množství drobných mořských živočichů.

Rozmnožování
Asi rok po páření samice rodí - obvykle v teplých mořích, protože mládě má málo podkožního tuku na ochranu před chladem. Většina velkých velryb vychová jednou za 2 roky pouze jedno mládě.

Mateřské mléko
Velryba se musí nad hladinou nadechnout vzduchu již několik minut po narození, jinak by se utopila. Musí se umět i ponořit, aby mohla sát mléko z matčiných bradavek.V prvních dnech se tedy mládě učí sát, vynořovat nad hladinu a dýchat.

Dýchací otvor
Velryby se ponoří a potom stoupají k hladině, aby vydechli teplý vzduch z plic. Když se vydechovaný vzduch mísí s chladným mořským vzduchem, sráží se v něm pára na klapky, a vzniká dojem, jako by tryskal vodní gejzír.

Zvuk velryb
Velryby vydávají celou škálu zvuků (vrzání, sténání i nářek), které se vodou nesou mnoho kilometrů. Každý samec plejtváka dlouhoploutvého vydává svou melodii, která trvá asi tak 35min. Stále si ji opakuje. Delfíni si při hře a shánění potravy mezi sebou povídají.

Migrace
Mnohé velryby tráví zimu v teplých mořích a léto v blízkosti pólů. Při stěhování (migraci) tak musejí překonávat obrovské vzdálenosti. Například samice velryby šedé plave v zimě na jih porodit mláďata k pobřeží Kalifornie. Potom se s mládětem vydá na dlouhou cestu podél pobřeží směrem k Beringovu moři a Severnímu ledovému oceánu.

Echolokace
Kromě zraku a sluchu mají delfíni mají schopnost zaznamenat ve vodě jiné živočichy a překážky pomocí sonaru-zvláštního orgánu v hlavě. Vydávají hlasitý řehtavý a štěkavý zvuk, který, odražený od jiných živočichů a předmětů, zpětně zachytávají. Dokážou tak určit směr, vzdálenost a velikost překážky, od které se zvuk odráží. Tímto způsobem se také navzájem varují před nebezpečím.

Kde žijí velryby
Kromě 5 druhů delfínů žijících v řekách jsou všechny velryby obyvateli moří a oceánů. Některé například kosatka dravá a plejtvák dlouhoploutvý, obývají všechny oceány. Jiné jako narval jednorohý a běluha mořská, žijí jen v arktické polární oblasti.

Uváznutí na mělčině
Některé velryby plavou příliš blízko pobřeží a uváznou na mělčině. Bez vody, která nadlehčuje jejich tělo, a tíhou vlastní hmotností nemohou dýchat a brzy zahynou.
Soubor:Jumping Humpback whale.jpgZDROJ WIKIPEDIA.ORG


Žralok

2. února 2011 v 16:12 | Petr |  Žralok
Žraloci jsou běžnými rybami na celém světě ale jejich přítomnost vyvolává strach a vyhání většinu koupajících z vody na plážích všech moří. Naštěstí většina z nich je pro člověka neškodná.
Jejich zvláštností je, že nemají plovací měchýř a normálně by klesli ke dnu, kdyby přestali plavat, proto tyto druhy se musí neustále pohybovat. Žraloci mají až 3000 zubů uspořádaných do šesti až dvaceti řad - jenom první dvě však používají k obživě.
Většina žraloků rodí přímo živá mláďata, někteří z nich jsou vejcoživorodí t.j. že snášejí vajíčka v době klubání mláďat, třetí skupina jsou vejcorodí
a ti kladou již oplodněná vajička..
Žraloci jou velmi citliví na krev a dokážou odhalit jeden díl krve v milionu dílů mořské vody, což je jedna kapka krve ve 115 litrech vody.
Žraloka rozdělujeme v 74 rodech na 12 řádů, kde známe na 370 druhů - jejich velikost dosahuje u dospělých jedinců od 25 cm až do 20 metrů.
Soubor:Schwarzspitzen-Riffhai (Carcharhinus melanopterus).jpgZDROJ : WIKIPEDIA.ORG

Škorpion

2. února 2011 v 16:04 | Petr |  Škorpion
Škorpióni jsou arthropoidi a patří mezi nejstarší arachnidy. Jsou příbuzní pavouků. Nejstarší nalezené fosílie poblíž Silurian rocks jsou staré přes 400 miliónů let. Tj. 200 miliónů let před tím, než se na Zemi objevili dinosauři. Od ostatního hmyzu se liší dvěmi částmi těla místo tří a také tím, že mají osm nohou, místo obvyklých šesti. Charakteristický dlouhý členěný zadeček zakončený v zakřiveném "ocasu" svým bodavým ústrojím a drápy ve tvaru kleští je snadno rozpoznatelným znakem. Obvyklá barva škorpiónů je žlutá, v dospělosti až snědá a tmavě hnědá. Nedospělí škorpióni mohou být průsvitní. Vpředu na hlavě nad očima mají znak ve tvaru trojúhelníku. Ocas mají samečkové delší, než samičky.

Allopalaeophus caledonicus, Siluriánské období, 420 miliónů let stará fosílie

Škorpióni jsou skutečně velkými arachnidy. Délka dospělého kusu může být 1,5 - 21 cm. Některé fosílie škorpiónů jsou však velké až 1 metr! Nejmenším škorpiónem je rod Microtytius waeringi dlouhý 12 mm. Všichni jsou dravci. Jsou notoricky známí díky svému jedu. Všichni škorpióni jsou jedovatí, avšak pouze přibližně 20 druhů na světě má jed s dostatečným množstvím toxických látek k zabití člověka. Někteří škorpióni však svůj jed příliš často nepoužívají a jeho dávky nejsou smrtelné. Pokud byste se stali hmyzem, který hodlá být škorpióní potravou, pak by pro vás byla na 100 % všechna bodnutí smrtelná. Při bodnutí člověka rána velmi bolí, ale nemusí ještě znamenat smrt.

Existuje více než 650 druhů škorpiónů (některé studie uvádí dokonce 1100) a bude jich pravděpodobně ještě mnoho objeveno. Kolem 40 z nich žije ve Spojených státech. Ačkoli se škorpióni obvykle spojují s horkým a suchým prostředím jako jsou pouště, nalézají se také na chladných místech, ve vlhkých lesích nebo pastvinách.

Živí se především malým hmyzem, pavouky, housenkami, červy, případně ostatními škorpióny. Jakmile ukořistí svou kořist, použijí svá velká klepeta k rozdrcení těla a přitáhnou si jimi kořist směrem do úst. Škorpión pozře všechny vnitřnosti a šťávy své kořisti.

Z lékařského hlediska nejvýznamnější druh v USA je Centruroides sculpturatus. Po něm následuje dalších sedm druhů Centruroidů (nalezeni na jihozápadě USA a v Texasu), Isometrus maculatus (viděn v Kalifornii, na Floridě, stejně jako v tropických a subtropických zemích), Diplocentrus spp. (viděn v Kalifornii, Texasu, na Floridě), Vejovis spp. (viděn na jihozápadě USA) a Hadrurus hirsutus (jak říká jeho jméno, velký, ochlupený druh nalezen na jihozápadě USA). Většina škorpiónů není smrtelně jedovatá. V Arizoně, ve státě, kde mají se škorpióny největší zkušenosti, je smrt způsobená škorpiónem skutečně výjimečná. Centrum pro bodnutí škorpiónem na Arizonské Univerzitě v Tucsonu, které zaznamenává přibližně 2600 hovorů ročně popisující bodnutí škorpiónem, neznamenalo za posledních 65 let žádný smrtelný případ.
ZDROJ : WIKIPEDIA.ORG