Velryba

2. února 2011 v 16:29 | Petr |  velryba
Velryby
Už 10 milionu let předtím, než se na Zemi objevili první lidé, brázdily velryby oceány. Patří k nejstarším, nejinteligentnejším a největším žijícím živočichům. Jsou půvabné elegantní a většina z nich se chová k člověku přátelsky. Je to pozoruhodná skupina savců, tzv. kytovci, přizpůsobených životu ve vodě. Nemají srst, teplotu jim pomáhá udržovat silná vrstva podkožního tuku. Dělí se na 2 skupiny:ozubené a kosticovce. Do první skupiny patří desítky druhu včetně vorvaňů, delfínů i nebezpečných kosatek, které loví v moři všechno živé. Do druhé skupiny patří například plejtvák obrovský. Živí se drobnými a mikroskopickými mořskými živočichy (plankton), které přecedí v ústech mezi kosticemi, tenkými rohovitými plátky. Všechny velryby se musejí pravidelně vynořovat na hladinu, protože jsou savci a dýchají plícemi vzdušný kyslík. Na rozdíl od ryb plavou před údery ocasu seshora dolů a ne ze strany na stranu. Lidé bezohledným bojem tyto majestátné mořské tvory velmi ohrozili.Už 21 druhů velryb, je zapsáno v Červené knize ohrožených živočichů. Dnes je lov velryb zakázán- v naději, že se jejich populace opět rozrostou.


Vorvaň tuponosý
Z mořských savců se do největších hloubek ponořuje vorvaň tuponosý. Potápí se až 1km pod hladinu a přitom vystačí s dechem až na hodinu. Délka 20m z něj tvoří největší ozubenou velrybu. Zuby má mimořádně dlouhé, až 25cm. Vorvani se živí kalmary, sépiemi a rybami, které žijí v hlubinách u dna moře. V minulosti bylo pro tuk, maso a olej z čelní části hlavy zabito tolik vorvaňů, že jsou dnes velmi vzácní. Vorvaň tuponosý má také neobyčejné čelo. Je vyplněno voskovitou a olejovitou látkou (spermacetem), která nadlehčuje hlavu a pomáhá udržovat vorvaňovi vodorovnou polohu.

Největší mozek
Vorvaň tuponosý má největší mozek ze všech živočichů (více než 9kg).

Plejtvák obrovský
Největší živočich všech dob
Plejtvák obrovský je větší a těžší nežli byli dosud všichni známí dinosauři. Je dlouhý 30m a má hmotnost 120t (stejnou jako asi 2000lidí). Dožívá se až 80 roků. Kůže na jeho hrdle má mnoho podélných brázd. Když tato velryba cedí potravu, kůže na krku se mohutně roztahuje.

Mládě plejtváka
Při narození váží 3tuny a je dlouhé 8 metrů. Mléko od matky saje 7 měsíců, potom se začne živit samotné.


Delfíni
Jedny z nejhravějších stvoření na světě jsou právě delfíni. Tito inteligentní živočichové žijí ve stádech v teplých mořích. Skáčí ve vlnách a často doprovázejí lodě.

Delfín skákavý
Je velmi inteligentní, je vůbec ze všech živočichů nejkrotší a člověku nejpřátelštější. Hejna těchto delfínů mohou mít až 1000 přísloušníků.


Sviňuchy
Sviňucha obecná často doprovází lodě a pronásleduje ryby.

Zuby a kostice
Ozubení kytovci, jako je delfín skákavý, mají desítky ostrých zubů na uchopení velké kořisti (ryb). Bezzubé velryby, např. velryba grónská, mají v ústech hřebenovitě uspořádané rohovinné desky (kostice), kterými cedí z vody velké množství drobných mořských živočichů.

Rozmnožování
Asi rok po páření samice rodí - obvykle v teplých mořích, protože mládě má málo podkožního tuku na ochranu před chladem. Většina velkých velryb vychová jednou za 2 roky pouze jedno mládě.

Mateřské mléko
Velryba se musí nad hladinou nadechnout vzduchu již několik minut po narození, jinak by se utopila. Musí se umět i ponořit, aby mohla sát mléko z matčiných bradavek.V prvních dnech se tedy mládě učí sát, vynořovat nad hladinu a dýchat.

Dýchací otvor
Velryby se ponoří a potom stoupají k hladině, aby vydechli teplý vzduch z plic. Když se vydechovaný vzduch mísí s chladným mořským vzduchem, sráží se v něm pára na klapky, a vzniká dojem, jako by tryskal vodní gejzír.

Zvuk velryb
Velryby vydávají celou škálu zvuků (vrzání, sténání i nářek), které se vodou nesou mnoho kilometrů. Každý samec plejtváka dlouhoploutvého vydává svou melodii, která trvá asi tak 35min. Stále si ji opakuje. Delfíni si při hře a shánění potravy mezi sebou povídají.

Migrace
Mnohé velryby tráví zimu v teplých mořích a léto v blízkosti pólů. Při stěhování (migraci) tak musejí překonávat obrovské vzdálenosti. Například samice velryby šedé plave v zimě na jih porodit mláďata k pobřeží Kalifornie. Potom se s mládětem vydá na dlouhou cestu podél pobřeží směrem k Beringovu moři a Severnímu ledovému oceánu.

Echolokace
Kromě zraku a sluchu mají delfíni mají schopnost zaznamenat ve vodě jiné živočichy a překážky pomocí sonaru-zvláštního orgánu v hlavě. Vydávají hlasitý řehtavý a štěkavý zvuk, který, odražený od jiných živočichů a předmětů, zpětně zachytávají. Dokážou tak určit směr, vzdálenost a velikost překážky, od které se zvuk odráží. Tímto způsobem se také navzájem varují před nebezpečím.

Kde žijí velryby
Kromě 5 druhů delfínů žijících v řekách jsou všechny velryby obyvateli moří a oceánů. Některé například kosatka dravá a plejtvák dlouhoploutvý, obývají všechny oceány. Jiné jako narval jednorohý a běluha mořská, žijí jen v arktické polární oblasti.

Uváznutí na mělčině
Některé velryby plavou příliš blízko pobřeží a uváznou na mělčině. Bez vody, která nadlehčuje jejich tělo, a tíhou vlastní hmotností nemohou dýchat a brzy zahynou.
Soubor:Jumping Humpback whale.jpgZDROJ WIKIPEDIA.ORG

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama